1. Definice

2. Historie

3. Základní rozdělení

4. Příklady z české blogosféry

5. Dnes a zítra

6. Zdroje

 

 

Mediální blogy (také watchblogy) sledují a komentují činnost médií a dění kolem nich. Původně převažovaly příspěvky o online a tištěných médiích, v poslední době se rozhlasová a televizní témata počtem vyrovnaly.

 

 

 

Historie mediálních blogů je ještě mlhavější než blogů obecně. Často totiž mediální zájem autorů krystalizoval v průběhu psaní blogu. Z původních technických zápisků a deníkové tvorby autor přešel na komentování společenského dění, uveřejňoval názory na politiku i zprávy z oblíbeného listu, až se přeorientoval na mediální zpravodajství s občasnými osobními poznámkami. Jiní autoři si založili mediální sekci nebo uveřejňují vše, co je napadne. „Podle informací serveru CyberJournalist.net vznikl první weblog média na stránkách The Charlotte Observer v srpnu 1998.[1] Blog po tři dny sledoval informace o hurikánu Bonnie. Takové weblogy se staly v budoucnu častými: pokrývaly buď předem ohlášené události (olympiády, konference), nebo krátkodobé intenzivně se vyvíjející události (přírodní katastrofy).“[2]

 

 

 

Srovnání mediálních blogů mezi sebou vyžaduje jejich rozdělení do kategorií. Podle zaměření příspěvků se dělí do těchto pěti skupin: 

 

I. objektivní informace o dění v médiích,

II. subjektivní informace a hodnocení dění v médiích,

III. kritické hodnocení obsahu médií,

IV. informace o médiích obecně, převážně ve formě archivu příspěvků ,

V. blogy jednotlivých médií.

 

       První typ popisuje blogy, které referují o dění v médiích. Zpravidla popisují, co se v mediální krajině děje. Autor či kolektiv autorů podává aktuální zpravodajství se všemi jeho formálními znaky. Příspěvky jsou objektivní, vyvážené, zahrnují všechna relevantní (mediální) témata, nehodnotí.

      Druhý typ zahrnuje osobní blogy. Zde jsou uveřejňovány názory na dění v médiích – mají subjektivní charakter. Zpravidla je píše pouze jeden člověk, který vtiskuje blogu nezaměnitelnou podobu. Patří sem blogy, kde autor píše, co se mu v mediální produkci líbí nebo nelíbí, dění kolem médií popisuje z vlastního úhlu pohledu a většinou řadí do souvislostí. Autory spojuje zájem o média.

      Třetí typ pokrývá blogy, kde autor či skupina autorů kriticky hodnotí obsah médií. Buď sledují jedno médium, jako je tomu v případě německého BildBlogu, nebo monitorují denní produkci. Aktivně tak hodnotí obsah, formu, upozorňují na chyby a nabízejí korektní variantu.

       Čtvrtý typ lze označit za jistou formu archivu příspěvků jednoho autora či k jednomu tématu. Patří sem prezentace vysokoškolského profesora, články do médií či odkazy na příspěvky z rozhlasu a televize. Bývá doplněno informací, kde a k jakému účelu výtvor sloužil.

        Poslední typ zahrnuje blogy médií, to znamená, že jsou vlastněny a založeny konkrétním médiem. Původně takto vznikly redakční blogy tištěných deníků, posléze se přidaly televize a rozhlas s blogem o konkrétních pořadech. Tzv. redakční blogy informují o událostech v redakci, o personální politice, vysvětlují, proč je ten který článek napsaný zrovna takto, dávají čtenářům nahlédnout do zákulisí. Tím utužují vazbu publika k médiu. „Média vede k zakládání weblogů řada důvodů: snaha doplnit zpravodajství subjektivní složkou, touha reportérů po vlastním vyjádření a větším prostoru, potřeba upoutat pozornost či využít formátu, který si oblíbila určitá skupina čtenářů, i internetové vyhledávače. Média se také skrze své blogy snaží přiblížit práci žurnalisty běžným lidem a chtějí tak dát čtenářům lepší možnost, jak na články reagovat.“[3] Často zde také najdete názory na jednotlivé zprávy, doplnění zpravodajství či zajímavé informace o společenském dění.

 

 

 

Obsahové zaměření aktivních blogů[4]

 

 

 

 

 

 

 

[3] Glaser, Mark: Papers’ Online Units Allow Editorial Boards to Lift Veil With Video, Blogs. Online Journalism Review, 9. 3. 2003

[4] Šemberová, Kristina, bakalářská práce Mediální weblogy – v Čechách a v Německu, Praha, FSV UK, 2008, str. 24